Padesátiletý Hayden Reese žije jako bezvýznamný člověk v zapadlém kalifornském městečku. Má svůj srub, svého psa, milenku a přítele šerifa. Nic pozoruhodného, ale od prvních řádek cítíte, že pod neutrálním povrchem doutná víc než jen touha po klidu hlavního hrdiny. Jako ukrytá výbušnina tam číhá Haydenova minulost vyvrhovaná na světlo v záplavách nezvladatelného vztaku, jenž bývá chlazen za mřížemi okresního vězení a jehož kořeny vrstvu po vrstvě čtenář odhaluje. Je to vlastně Haydenův osobní spor s Bohem, který na něj během života navalil břemena, jež nedokázal unést. Nedokázal pochopit, proč musel zemřít jeho mladší bráška, proč si k sobě povolal synka, jemuž dopřál jen devět měsíců v matčině lůně a proč on sám musel udělat ostrou čáru za minulostí a žít bez těch, které zoufale miloval. Teprve, když se jeho čirá existence ocitne na pokraji bytí a nebytí, uvědomí si Hayden, že jedinou možností, jak ztracenou minulost získat a jak přijít na kloub cestám prozřetelnosti, je odpuštění. Svým nepřátelům i blízkým, sobě i Bohu samotnému. Až v téhle chvíli dojde klidu a znovu nalezne svou dávno ztracenou duši.(zdroj KK)